neděle 20. listopadu 2016

Kinotip: Fantastická zvířata a kde je najít

Fantastická zvířata a kde je najít jsou pro mě rozhodně nejočekávanějším filmem letošního roku, na který jsem se těšila jako malá holka. O to víc jsem tvůrcům vděčná, že mě film ani trochu nezklamal a už se nemůžu dočkat dalšího pokračování.
Ač u fantasy trpím, svět Harryho Pottera mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech. Je to pro mě návrat do dětství. Najednou jsem zase malá holka, která je neskutečné pyšná, ze zvládla sama přečíst "opravdickou" knihu. Najednou se mi zase vybaví ten moment, kdy jsem se slzami v očích odcházela z kina z posledního dílu. Ne proto, ze by mě snad rozbrečel závěr filmu, ale proto, že jsem byla smutná z toho, že se do kouzelnického světa už nikdy nevrátím. Proto jsem moc ráda, že Rowlingová tuto kapitolu znovu otevřela bez toho, aniž by se neustále vracela k Harrymu. Scénář ke hře Harry Potter a Prokleté dítě mě totiž příliš neoslovil,  a tak mě opravdu potěšilo, že tvůrci přišli s novým hrdinou. Kouzelníka Mloka v podání Eddieho Redmayna totiž nelze nemilovat a lepšího představitele byste hledali jen stěží.
Film i přes dvouhodinovou délku rozhodně nenudí a na své si přijdou i diváci, kteří se s Harrym Potterem nikdy nesetkali.


Fantastická zvířata dokazují, že rozhodně nejde o projekt ve stylu "vyždímáme z Harryho co nejvíc", ale o další skvělý film z kouzelnického prostředí. Pětidílné pokračování možná vypadá na první pohled děsivě, ale já zkrátka Rowlingové věřím a doufám, že má vše promyšlené tak dobře, jako měla Harryho.

Hodnocení: 9/10

pátek 18. listopadu 2016

Díky, že můžem! 17.11.2016

17.11. mám hrozně ráda. Vždycky s mamkou vyrazíme do centra Prahy, abychom si připomněly, že svoboda je zkrátka nejvíc a nepropadaly "blbým náladám" ve stylu: "Všechno tu stojí za h..."

Události letošního podzimu vedly k tomu, že jsem účast na některé z upomínkových akcí považovala doslova za svou občanskou povinnost. Nechci sem tahat politiku, ale Miloš Zeman patří podle mě spíše do blázince než na Hrad, protože toho za poslední měsíc stihl "plácnout" tolik, že by to normální zdravý člověk nestihl za celý život.

sobota 5. listopadu 2016

Podzimní seriálová nadílka

Nejsem příliš seriálový člověk. Nikdy jsem neviděla žádný díl Game of Thrones, nechápu kamarády, kteří tráví noci sledování 12598. epizody 176914822. řady svého oblíbeného seriálů a již skoro dva roky netrpělivě čekám na dalšího třídílného Sherlocka, do kterého jsem se před lety úplně zbláznila. Sem tam se sice do nějakého seriálu krátkodobě zamiluji, obvykle mě to ale opadne po první pěti dílech. Berte proto prosím seriálové tipy s rezervou a napište mi, na co rádi koukáte vy. Třeba se ze mě ještě stane seriálový maniak.

Pustina
Dlouho očekávaná novinka HBO je snad ještě lepší než jsem čekala. Konečně výpravný, napínavý seriál na světové úrovni. Pokud fandíte severským detektivkám a temným krimi, do Pustiny se doslova zažere od první minuty. Výborné herecké obsazení, krásná kamera...Štěpán Hulík po Hořícím keři opět dokazuje, že patří mezi nejnadějnější české scénáristy.

Kosmo
Ohledně Kosma jsem byla lehce skeptická. Sitcom, ještě navíc v kombinaci s politickou satirou, totiž může dopadnou všelijak. U prvního dílu jsem byla zklamaná, u druhého jsem se nepřestávala smát - tolik skvělých narážek během několika málo minut dokazuje, že ČT rozhodně umí i něco jiného než podivně korektní seriály, u kterých divák usíná po pěti minutách.

Semestr
Zajímavý koncept, který po prvním dílu nevypadá vůbec špatně. S babičkou se na Semestr asi dívat nebudete, protože dost pochybuji, že zběsilé tempo Skypu a Facebooku bude jen s těží stíhat někdo, kdo se nepohybuje v prostředí sociálních sítí. Jsem zvědavá, zda se tvůrcům povede vytvořit zajímavou zápletku pouze prostřednictvím sdílení počítačových obrazovek a nebo zůstanou pouze u dobrého nápadu.

Já, Mattoni
Páteční šílenost České televize. Pokud chcete rychle usnou a bezvýsledně jste zkoušeli rohypnol, dvojku červeného i heřmánkový čaj, zkuste Mattoniho, nepochybně zabere. Vydržela jsem koukat zhruba první tři díly, pak jsem to vzdala. Musím říct, že jsem čekala minimálně kvalitní dobové provedení, ale ani z něj nejsem nějak nadšená. Hlavní hrdina je navíc tak děsně nesympatická postava, že budete během nedělního nákupu hodně váhat, zda nekoupit nějakou jinou minerálku.

Trabantem z Austrálie do Asie
Těžko byste hledali většího cvoka než Dana Přibáně. Pokud jste viděli Trabantem do posledního dechu, budete ze seriálové verze nadšení. Není lepší lék na špatnou náladu než parta bláznů, jenž v každém díle překonávají zdánlivě nepřekonatelné.