středa 21. září 2016

Divadlo Ungelt: Smrt a dívka

Když milujete Případy 1. oddělení a jste žena, musíte milovat i Petra Stacha v roli kapitána Anděla. Přesně takhle jsme se s mamkou dostaly na představení Smrt a dívka do Divadla Ungelt.

Ariel Dorfman zažil Pinochetův převrat v Chile. Ve své hře Smrt a dívka, jejíž název je inspirován stejnojmennou Schubertovou skladbou, vypráví příběh mladé ženy, jenž v hostovi svého manžela, významného politika, pozná svého trýznitele z výslechů během boje proti Pinochetova režimu. Výslechů, na které se několik let snažila zapomenout, a které ji připravily o štěstí i naději na rodinný život. Zatímco ona se chce za každou cenu pomstít, její manžel kolísá mezi demokratickým přesvědčením, že každý má právo na spravedlivý soud, ať udělal cokoli, strachem o svou politickou kariéru a pochopením své ženy, která všechno tohle absolvovala z lásky k němu.

Dívka a smrt je asi vůbec nejnepříjemnějším a tématicky nejodpudivějším představením, které jsem kdy viděla. Hodina a půl ve vás zanechá pocit podivné prázdnoty a hrůzy z toho, že se něco podobného někde děje i dnes. Nebudete se smát, dialogy postav vám budou nepříjemné, ale odejdete s velmi silným divadelním zážitkem, který je ještě umocněn komorní atmosférou Ungeltu. Lucie Štěpánková, Tomáš Dastlík i Petr Stach jsou ve svých, nepochybně extrémně náročných rolích, vynikající.


Smrt a dívka je drsná, ale výborná hra, jakých je na pražských divadelních scénách málo. Na kráse ji lehce ubírá snad jen, vzhledem k délce, zbytečná přestávka, která diváka vytrhne z husí kůži nahánějící atmosféry. Jinak je inscenace Jiřího Svobody ideální příležitostí k návštěvě divadla Ungelt - jeho sklepní prostory s malým barem přeplněným židlemi nejrůznějších osobnosti, včetně otáčivého křesla Miloše Kopeckého, dýchají atmosférou, jakou nemé žádné jiné divadlo.

Hodnocení: 9/10

2 komentáře:

  1. Krásně napsané :) Představení v tvém podání působí zajímavě, akorát fakt nevím, jestli bych zvládla na neco podobného jít. Do divadla chodím hlavně relaxovat a tohle by mě spíš uvedlo do depresivní nálady (vědět, že něco podobného se někde děje i dnes). Dobrý dojem ze způsobu, jak to bylo zahráno, bych si rozhodně odnesla, ale taky bych odcházela s nepříjemným pocitem a depresí, takže já osobně bych to asi nezvládla jako divák. Tebe za to obdivuji :D :)

    www.writtenbynath.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem v tomhle ohledu dost necitlivá a příběhy ve filmech, knížkách a představení se mě dotýkají málokdy, ale někdy mám taky chuť se odreagovat a zasmát.

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře a připomínky :)