Blížící se podzim ve mně vyvolává potřebu zase začít psát. V létě na blog vůbec nebyl čas, tedy respektive vůbec nebyl čas na sezení u počítače a psaní článků. Na druhou stranu jsem kromě cestování (doma jsem byla všehovšudy asi týden) stihla vidět spoustu filmu a přečíst mnoho zajímavých knih. Následující článek tedy berte spíše jako shrnutí toho, co ze světa knih a filmu mě během léta zaujalo a odstartování nové "blogovací" sezóny po několikaměsíční pauze.
Hned na začátku prázdnin jsem se konečně dostala do filmových Varů, kam jsem se chtěla dlouho podívat, ale nikdy to nějak nevyšlo. Festivalovou atmosféru jsem si užila naplno a určitě pojedu i příští rok. Být na miste, které žije filmem, je zkrátka úžasné. Lístky se sháněly blbě a můj pečlivě vypracovaný program z domova byl nakonec úplně zbytečný, protože nákupy lístků probíhaly ve stylu: "Na něco na zítra ještě máte?" Nakonec jsme viděli poetickou Krásnou a ztracenou, Polednici, Malé muže, skvělého brazilského Aquariuse, na můj vkus příšernou Domovinu a výborný starý film Rocco a jeho bratři, který byl výborným zakončením téhle úžasné filmové akce. P.S. Karlovarská kolonáda je asi jediné místo na světe, kde můžete potkat svého dějepisáře, Leoše Mareše i Ovčáčka.
Dovolené u moře se bez haldy knížek neobejdou. Já se tentokrát vrhla na soudobou českou literaturu a objevila kouzlo knih Petry Soukupové či Kateřiny Tučkové (Žitkovské bohyně jsou rozhodně jednou z nejlepších českých knížek posledních let). Neminuly mě ani "profláklé" Bábovky Radky Třeštíkové, které jsou v rámci žánru fajn. Absolutně nejlepší knihou léta, která je teď u mě na 1. místě i v pomyslném žebříčku nejlepších knih, je ale rozhodně Puzův Kmotr - geniální kniha, ke které bych se ,nebýt dovolené na Sicílii, asi nikdy nedostala a kterou bych si klidně okamžitě přečetla znovu. Výborné jsou i Coppolovy filmy, zvláště ten první, ve kterém excelují Marlon Brando v roli Víta Corleona i Al Pacino jako jeho nejmladší syn Michael.
Pokud jde o filmy, rozhodně nemohu nezmínit Vykoupení z věznice Shawshank - konečně jsem pochopila, proč je na CSFD.cz nejlepším filmem. Za zmínku určitě stojí i Hřebejkova Učitelka či hit z Varů Tohle je nás svět. Po několika letech jsem konečně viděla i celého Vlka z Wall Street a dala šanci Tarantinovi ( Pulp Fiction mě příliš neoslovilo, zato Nespoutaný Django se mi líbil moc).
Hned na začátku prázdnin jsem se konečně dostala do filmových Varů, kam jsem se chtěla dlouho podívat, ale nikdy to nějak nevyšlo. Festivalovou atmosféru jsem si užila naplno a určitě pojedu i příští rok. Být na miste, které žije filmem, je zkrátka úžasné. Lístky se sháněly blbě a můj pečlivě vypracovaný program z domova byl nakonec úplně zbytečný, protože nákupy lístků probíhaly ve stylu: "Na něco na zítra ještě máte?" Nakonec jsme viděli poetickou Krásnou a ztracenou, Polednici, Malé muže, skvělého brazilského Aquariuse, na můj vkus příšernou Domovinu a výborný starý film Rocco a jeho bratři, který byl výborným zakončením téhle úžasné filmové akce. P.S. Karlovarská kolonáda je asi jediné místo na světe, kde můžete potkat svého dějepisáře, Leoše Mareše i Ovčáčka.
Dovolené u moře se bez haldy knížek neobejdou. Já se tentokrát vrhla na soudobou českou literaturu a objevila kouzlo knih Petry Soukupové či Kateřiny Tučkové (Žitkovské bohyně jsou rozhodně jednou z nejlepších českých knížek posledních let). Neminuly mě ani "profláklé" Bábovky Radky Třeštíkové, které jsou v rámci žánru fajn. Absolutně nejlepší knihou léta, která je teď u mě na 1. místě i v pomyslném žebříčku nejlepších knih, je ale rozhodně Puzův Kmotr - geniální kniha, ke které bych se ,nebýt dovolené na Sicílii, asi nikdy nedostala a kterou bych si klidně okamžitě přečetla znovu. Výborné jsou i Coppolovy filmy, zvláště ten první, ve kterém excelují Marlon Brando v roli Víta Corleona i Al Pacino jako jeho nejmladší syn Michael.
Pokud jde o filmy, rozhodně nemohu nezmínit Vykoupení z věznice Shawshank - konečně jsem pochopila, proč je na CSFD.cz nejlepším filmem. Za zmínku určitě stojí i Hřebejkova Učitelka či hit z Varů Tohle je nás svět. Po několika letech jsem konečně viděla i celého Vlka z Wall Street a dala šanci Tarantinovi ( Pulp Fiction mě příliš neoslovilo, zato Nespoutaný Django se mi líbil moc).
Ani přes léto se divadla úplně nevzdávám a už poněkolikáté jsem se moc těšila na Letní shakespearovské slavnosti. Tentokrát jsem viděla letošní premiérovou inscenaci Večer tříkrálový, která byla milou náplní jednoho z posledních večerů letošních prázdnin. Na LSS nenajdete geniální inscenace, je to především divadelní festival, který ukazuje, co všechno lze udělat s hrami W. Shakespeara a je ideální spíše pro diváka, který se chce bavit. Na druhou stranu nic nemá tak kouzelnou atmosféru jako poletující netopýři před herci na jevišti. Pokud jste na LSS nikdy nebyli, určitě si udělejte poznámku do diáře na příští rok - lístky mizí s až neuvěřitelnou rychlostí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za milé komentáře a připomínky :)