Boj (2015)

Prvomájové odpoledne jsem strávila v mém oblíbeném Světozoru. Tentokrát jsem zhlédla Boj - dánský válečný film a jednoho z letošních kandidátů na Oscara za cizojazyčný film.

Na začátku bych zmínila, že ač se považuji za celkem otrlého diváka a obvykle nemám problém s tím, že bych na filmovém plátně něco "nevydýchala", strašně mi vadí záběry z válek. Představa pobytu v neprůstřelné vestě v ostřelovaném pásmu, na které padají granáty, mě vždycky neuvěřitelně děsila a války považuji za to nejhorší, k čemu může na světě dojít. Právě z toho důvodu jsem po zhlédnutí traileru hodně váhala, zda do kina jít či ne, ale zvědavost nakonec zvítězila. A udělala jsem dobře, protože Boj je rozhodně jeden z nejlepších filmů poslední doby. (Já vím, že všechno poslední dobou chválím, ale prostě mám nějaké štěstí na samé dobré filmy.)

Film je de facto rozdělen na dvě čísti. V první se ocitnete uprostřed války v Afghánistánu, druhá se odehrává především v soudní síni. Zatímco hlavní hrdina Clause bojuje ve válce, jeho žena se doma snaží vychovávat tři děti a fungovat jako normální rodina. Clause je ale díky špatnému rozhodnutí během jedné z operací poslán domů a postaven před soud za válečný zločin.

Film je opravdu perfektně natočený. Kamera postavy sleduje velmi přirozeně, což spolu s jemným hereckým projevem hlavních představitelů působí maximálně věrohodně. Boj vás donutí přemýšlet nad tím, do jaké míry je angažovanost cizích vojáků v Afgánistánu správná a jestli lze vůbec nějak racionálně a objektivně posoudit chování člověka ve válce, když jste sami nic takového neprožili. Jestli nevíte, co s volným večerem, Boj si rozhodně nenechejte ujít.

Hodnocení: 9/10

P.S. Jestli vás odrazuje představa dvouhodinového filmu v jazyce, který absolutně neovládáte, nebojte se. Film je dobře otitulkovaný a pokud navíc ovládáte angličtinu a němčinu, dokonce budete i něčemu rozumět.