sobota 16. dubna 2016

Úvodem

Už odmala ráda píšu - bez zápisu do deníku těžko usínám a dokonce jsem několik let blogovala. Nikdy jsem ale neměla téma, kterému by se dalo věnovat dlouhodobě a nikdy jsem u blogu nevydržela dlouho.
Poslední dva roky se hodně zajímám o kulturu. Ráda čtu, chodím do kina, ale hlavně neustále sháním lístky do pražských divadel. Než se rozhodnu navštívit nějaké představení, obvykle předtím hledám reference na internetu. Vzhledem k tomu, že jsem studentkou gymnázia, mě více než názor profesionálních kritiků zajímá názor lidí mého věku. Žádné takové weby nebo blogy ale neexistují.
Na internetu najdeme spoustu blogů o knížkách, ale divadlu se nevěnuje prakticky nikdo. Když už přece jen nějaký takový blog existuje, píše ho většinou člověk, který je mi věkově velmi vzdálený. Já se ale domnívám, že neexistuje hezčí zážitek než je návštěva divadla a ráda bych mladým lidem ukázala, že si pod pojmem divadelní představení už dávno nemusejí představovat strojené inscenace Shakespeara a Čechova v dobových kostýmech, trvající tři a půl hodiny.

Občas slýchám, že se na svůj věk chovám zvláštně. Řadě mých vrstevníků přijde divné, že si dobrovolně otevřu knížku od Dostojevského, nechodím se do kina najíst a vyřídit maily na mobilu, místo do hospody raději zajdu do divadla a ráda si nad skleničkou s Flat White přečtu Respekt (což neznamená, že jsem nějaký podivný intelektuál, který nikdy nejde s kamarády ven, jak si spousta lidí myslí). Znám spoustu mladých lidí, kteří to mají úplně stejně. Pořád se ale setkávám s lidmi, kteří si myslí, že když je vám -náct, pravděpodobně jste úplně pitomí a večery trávíte poflakováním na lavičkách v parku. Přijde mi to jako neskutečné klišé z béčkových amerických komedií a absolutně nesnáším, když si někdo myslí, že "tomu přece nemůžu nikdy rozumět". To, že je vám sedmnáct neznamená, že vám musí být vše okolo jedno.

Můj blog nepochybně nikdy nebude moci konkurovat food nebo lifestyle blogům, ale kdyby motivoval byť jen jednoho mladého člověka k návštěvě divadla, kina nebo otevření nějaké zajímavé knížky, budu vědět, že má moje psaní smysl.




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za milé komentáře a připomínky :)